Současnost a budoucnost
A zde se začíná psát budoucnost osudu Školních rybníků, našeho Liščího Jezera. Ty podmínky pro lov, v podobě padlých stromů do vody a špatně přístupných břehů, které zde panují a zdají se být běžným rybářům nepohodlné, na překážku a na obtíž, jsou pro jiné velkou výzvou. Mezi takové lidi patřím i já majitel. Milovník přírody, rybář, myslivec a velký snílek Aleš Dobíhal. Na počátku roku 2010 jsem se rozhodl ujmout se této vodní plochy a realizovat zde svůj celoživotní sen. Rybníky byly přejmenovány na LIŠČÍ JEZERO a začal se zde budovat nestandardní, sportovní, rybářský revír podle mých představ, jako pohodovou oázu klidu k příjemnému odpočinku pro ty, kteří chtějí od rybaření něco víc než jen civět celý den na splávek u „vymaseného“ rybníka, na místě plném odpadků po těch co si kapra odnesli předemnou. To vše k velké nelibosti místní, zkostnatělé organizace ČRS (nutno říci, že dnes v roce 2015 jsou všechny spory s tímto monopolem na České rybaření ukončeny a nároky vyrovnány a tak i naschvály ustaly jak ze strany samotné organizace, tak i ze strany rybářů jednotlivců.). Potíže jsme v začátcích měli bůh ví proč i s obcí, ale tento stav se záhy narovnal a dnes je vše naopak ve velmi dobrém pořádku a naše vztahy a spolupráci si z mé strany mohu jen pochvalovat! Ovšem vraťme se do roku 2010. Počátek budování vlastního, soukromého, rybářského revíru. Toto sebou nese Spoustu práce a investic především v začátku (pravda ani nyní to není o moc lepší :-) ) jako třeba zajištění zázemí a komfortu pro rybáře trávící zde více času při svých výpravách za rybami, ale i pro ty, kteří přijedou jen na jedno odpoledne. Jezera jsou proto, pochopitelně velmi dobře zarybněna a to většinou běžných druhů českých ryb. Když zde uvádím „českých“ je pochopitelné, že nejpočetnější je osádka kapra, sumce, candáta, štiky, amura, ale také zde byl vysazen jeseter a viza velká. Zvláště kaprům se zde velmi dobře daří a brzy po zahájení zde byly po mnoho letech klidu vytaženy opravdu rekordní kusy a ty největší jistě na svou chvíli slávy před objektivem fotoaparátu ještě čekají. Tedy to by byly ryby. Jen že při budování takového soukromého revíru, nejsou ryby všechno. Záhy započaly práce na okolí rybníků (které do dnes nekončí haha) jako: úklid odpadků, vybudování a zpevnění cest, vybudování lovných míst a dřevěných mol, přece jen nějaká drobná úprava vodní plochy atd. viz staré fotogalerie. Postupem doby se vše na revíru vyvíjelo a vylepšovalo - přes oje soukromé nafukovací zodiacy na kaprařinu, které nevydržely ani jednu sezónu nápor návštěvníků k pevným, stabilním, laminátovým pramicím. Od drahé ToiToi kadibudky a osobního auta coby přístřeší pro správce .. k parádní zděné klubovně s terasou, splachovacím WC, sprchou, alarmem a 24 hodinovému dohledu. Od prťavých molíček k tanečním parketům pro dva rybáře. To vše sebou nesla doba, od sezóny k sezóně. Z roku 2010 a začátků a to tedy všelijakých a krušných, jsme se prokousaly až do dneška do 2015. Do doby kdy má každý rybár maximální možné pohodlí (jaké je jen možné při nocování u prutů v bivaku), zázemí a kdy se loví běžně kapři od 6-7kg. a úlovek ryby okolo 15kg není problém a po pár dnech se to povede takřka každému. I hájení dravců a přísné omezení způsobu jejich lovu přineslo v uplynulých letech své ovoce a dnes má náš revír na kontě sumce 220cm, štiku 117cm a 15kg, candáta 105cm a 10kg. Také podmínky lovu se u nás od počátku do dneška vyvíjely, od možnosti koupit si povolenku s možností odnést si rybu jsem se propracoval k revíru se striktním provozem "Chyť a Pusť". No a i přez to že se ulovené ryby po vyfocení vrací vodě, každoročně ještě ryby dosazuji. Pochopitelně to nedělám zbrkle a nepromyšleně, toto si mohu dovolit pro to, že v rámci provozu revíru patří ke každodenním povinnostem správce boj se sumečkem americkým a jeho důsledné potírání. Díky čemuž se dle odborníka ichtiologa s kterým se průběžně radím zvyšuje úživnost vody opět zase k přirozené normě.Ovšem návrat je to jen pozvolný a boj zdlouhavý a věčný. I když za poslední dva roky je úbytek této škodné již fizicky znatelný, ve srovnání s časem mynulím, vyhrát se zřejmě nedá. Kdo to nezažil neuvěří. Tuto rybu lovíme do speciálních pastí po dobu letní sezóny cca 7 měsíců ve velkých počtech, není vyjímkou, že z revíru odstraníme i 200-300kg za měsíc, ale ani to není pro tuto v našem podnebném pásmu nepůvodní, pichlavou škodnou problém a k jejímu odstranění z cela z revíru, tato snaha zatím nevede. Jak píšu vše se vyvíjí a mění jen naše ceny za povolenky zůstávají už 5 let stejné ... tak se uvidí zda to udržíme i nadále. Povolenku je dnes možné zarezervovat předem, telefonicky po dohodě se správcem (dnes už to bohužel ani jinak nejde, místa jsou obsazená týdny předem), či si jí přímo koupit v den co se vydáte rybařit, u správce jezera ten je zde 24 hod denně, má revír na očích a tak k povolence jistě přidá i nějakou tu radu ohledně aktuální situace. Stylová klubovna slouží jako místo pro vydávání povolenek k lovu, ale také si zde můžete posedět u dobrého jídla nebo pití. Rovněž si zde můžete od správce vypůjčit loď, podložku pod ryby, grill, využít zásuvku na 220 V, koupit si povnnou desinfekci či nafasovat erární pšenici na zakrmení. Je zde také WC a sprcha. Tak to je minulost, současnost a budoucnost? Jenom 20+ přece!! AD
