Fotogalerie

jak, jsem se propadl pod led??!! (19 foto)

Zdravím všechny! Dnes, jsem si s Kubou užil „dírkaření“ na plný pecky! Jak taky jinak haha :-)?! Na dnešek k nám byla objednaná partička rybářů, no a tak jsem si v dnešním, pracovním programu udělal místo, asi tak na dvě hodinky.  Po včerejších odpoledních a večerních deštích, nesoucích sebou nepříjemnou oblevu, nahlášení rybáři ve vší slušnosti a z pochopitelných důvodů, nahlášenou návštěvu zrušili. Jen, že já už měl naplánované to volno, i Kuba se vybavil pidiprutem, a tak jsme po obědě vyrazili. Bylo sluníčko, už zase mrzlo a fučel od jihu ledový vítr. Kuba provrtal 4, tři dny staré dírky a za 10 minut fotíme už druhou rybu, cca 55cm a 1,5 kg duháka, v dominantním, tmavém, svatebním šatu s krásným hákem. Jako ješitného začátečníka mne nenapadlo nic lepšího, než poslat foto „veliteli“ odřeknuté skupinky lovců s tím, že mohli klidně dorazit. Tak i následující rozhovor s oním rybářem se nesl v duchu „sakra tak, to jsme teda mohli!“. . . . . No já už teď vím, že nemohli, a že nedorazili, bylo dobře!! Totiž hnán touhou po dalších takových úlovcích a s vidinou tříkilové trofeje duháka, co vypadá spíš jako menší losos, beru do ruky vrták a vyrážím obnovit další dírky co jsme nadělali zhruba tak 40 – 50 m od břehu o víkendu, kdy třeskutě mrzlo. Jóó, jak je důležité označit po ukončení lovu opouštěnou dírku, vím až nyní! Jo jasně dělá se to tak, ale když jich jako zmatený amatér naděláte v honbě za záběrem tolik co my. . . . zapomenete sem tam na nějakou. Koukám, koukám vrták v ruce, kde by asi tak mohla ona dírka být??! A v tom. Pod čerstvým sněhem. Jsem jí našel!! Jen, že pravou nohou!! A v tu chvilku jsem nebyl. . .!! Teda byl, ale na opačné straně ledu. Nyní mi další zážitky docela splývají. . ., do jedné chvíle hrůzy z boje o holý život haha :-). Chvilku asi tak tři metry, v panice lámu led okolo sebe a střídavě se zanořuji a vynořuji . . . než se uklidním a začnu racionálně myslet. . . . Pak už byl můj zápas, s ledovou vodou podpořený nabytými znalostmi z discavery chanelu :-), jen systematicky promyšlenou rutinou a bez zaváháni, se sápu pomalu rozpláclý jako žába, na již silnější led přede mnou a ve stejné poloze absolvuji zpáteční cestu, přes první dřevěné molo, na pevnou zem. Když se po asi 30 metrech plazení, stavím na břehu na nohy běží mi hlavou myšlenky typu jako, že . . . hm to si celej ty Dobíhal . . ., musíš mít každý h . . . o. . .!! . . . co bude příště . . blesk, skok z mostu ??!! . . . a že celý dírky stojí za . . .!! . .  tohle se ti v bivaku na kaprech nestane atd. atd.!  :-) :-) haha no prostě parádní zážitek . . . vřele doporučuju :-(. Za zmínku a za zamyšlení stojí ve spojitosti s tímhle příběhem, dnešního rybaření, dvě věci. První je, že se vyplatí při honbě za úlovkem poslouchat v hlavě rozum,  . . a ne ten pud lovce!! . . . ženoucí nás bezhlavě za úlovkem! Hodně z vás rybářů a lovců, asi ví co mám na mysli. :-) A druhá věc vážící se k tomuto mému, konkrétnímu zážitku je, že když už je člověk takový, tupý hovado jako já, co se nechá ovládat pudem a touhou po záběrech, místo aby naslouchal rozumu a hlasu v hlavě, „že po té včerejší oblevě by tam na prostředek neměl lézt!!“ Měl by tedy s takovou eventualitou vždy počítat a zařídit se podle toho. . . . Hm teď to vyznělo blbě já vím. Jasně že propadnout se pod led je pitomost a ne hrdinství, a že je to spíš špatná vizitka než dobrá. Já chci jen říct, že když už, se někdo - rybář, parašutista, horolezec, potápěč atd. . . ., rozhodne, trávit svoje volno provozováním nebezpečného koníčka, měl by nad rizika, která sebou takové hobby nese pamatovat. Tedy pokud lezu chytat ryby na led měl bych si všechno nechat na břehu, pokud to jde, nebo v bezpečí na ledu kde je silnější a bezpečný (což je relativní hihi :-)). Potom se vám nestane jako mě, že si utopíte telefon, klíče od auta, cigára, otvírač garáže, peníze s doklady atd. atd. Možná si řeknete, tak nejsem tak blbej, abych lezl na tenkej led ne?! Jo to jo, ale on měl tam, co jsme začali chytat (5 m od břehu) 20 cm. A jak můžu vědět, že nějakej „nezodpovědnej blbec“ nestrčí do dírky, kde dochytal větvičku?? Aha?! No než napravovat ostatní myslím si – je lepší jít kratší cestou a začít od sebe a chránit se a počítat s rizikem. Malinko, jsem odbočil. Ne jen odložit, na vodu choulostivé cennosti, v bezpečí břehu je důležité, jak už dnes z vlastní zkušenosti vím, ale také pamatujte na to, co máte na sobě za oblečení!! (to už taky vím) Jasně na ledu, tedy v zimě, je kosa a mráz a ještě se u tohohle sportu sedí! Ok, tak si obléknu co nejvíc vrstev – podvlíkačky, dvoje ponožky, holiny nebo pevné boty, oteplováky, rolák, dva svetry, šálu, rukavice, čepici a na to všechno navrch hezky teplý dlouhý vaťáček . . . jupí a je teplo!! To jo to je, ale pokud běháte v mrazu po zemi! Zkuste si v tom plavat!! Haha!! :-) a ještě než se vzpamatujete . . ., chvilku panikařit v té ledové vodě!! Je to myslím si nejlepší způsob jak se rychle a snadno utopit!! Já mám zimu rád, lyžuju atd. na horách mám také přes sezónu menší business, a proto sem se už v loňském roce plácnul přes kapsu a vybavil se tzv. „funkčním oblečením“ od jedné z mnoha prodávaných značek - Killtek (taková ta série co v tom lidi lezou na Everest haha J). Už loni bylo parádní běhat v mrazech okolo -15°C po horách jen v roláčku, bundě a teplých kalhotách a vysokých goretexových botách (ty, ale už dnes patří skoro standardně do výbavy každého aktivního rybáře i nerybaře) zima, nezima, mráz, nemráz pořád teplo a skvělá pohyblivost i pohodlí. Dnes stejně jako i jindy bych si také na sebe, pokud bych šel jen na ryby, oblékl 2 svetry nepromokavé kalhoty a bundu některé z „béčkovývh“ v Číně za levný peníz vyráběných značek oblečení, hlavně stylově slazené do zelené barvy nebo do elegantního tribalu , které běžně na ryby nosím. Myslím tím na ryby, když se chytá do 5°C a na břehu!! Né, že bych byl s takovým oblečením nespokojený to ne! Naopak jsem maximálně spokojený . . ., izoluje, je v něm teplo a nepromokne tedy není ani jak, když sebou na kapry vozíme bivaky. Jen, že ať je to jak chce, po dnešní premiéře vím, že plavat bych v něm nechtěl!! Prostě chystal, jsem se po rybách ještě zajet zkontrolovat hory, co a jak a jestli není potřeba něco dovézt nebo zařídit počítal, jsem spíše s mrazem než s koupáním . .  haha :-). Avšak zaplaval, jsem si tedy náhodou ve svém „mundůru na hory“ a přežil to :-)! Naopak po té, co jsem bez větších problémů zvládal pohybovat se ve vodě a pak vylezl na břeh, s uznáním musím konstatovat, že promočené byly boty, kalhoty a podšívka lehce nad kolena, límec malinko okolo krku pod staženou kapucí a přes u zápěstí utažené rukávy (bez rukavic) mi nateklo asi k loktům. Roláček, jsem měl víc propocený strachy a námahou, než namočený ledovou vodou z rybníka. Na to jak dlouho, jsem byl ve vodě, je to naprosto excelentní!! Nechápejte to jako, že moralizuji nebo, že dělám reklamu nějakému drahému oblečení. Jen bych rád poukázal na fakt, (vykoupený vlastní mrazivou skutečností haha :-)) že hodně z nás než vyrazí provozovat speciálně tenhle koníček „lov na ledu na dírkách“ hnáni loveckým pudem, víc přemýšlí nad tím na co a jak chytat, aby dosáhly co největšího, bohatého úlovku, než nad rizikem, které podstupují a jak se před ním chránit, nebo předcházet nehodám a kritickým situacím. Mě osobně tahle „roztomilá“ příhoda otevřela oči . . a v tomhle směru můžu slíbit,  . . né že na led už nepolezu (to, ale nikdo asi z vás asi ani nečeká, že?? hihi), ale né nikdy v holinkách a vaťáku to ani náhodou a vůbec každý můj krok při téhle zábavě, bude s myšlenkou na to, zda minimalizuji škody a rizika pokud se propadnu. Závěrem je jasné, že většina „normálních“ lidí trávících víkendy zevlováním po nákupních centrech by si asi z tohoto článku vzala ponaučení tipu – už nikdy radši nelézt na led!! - . . . , ale my ostatní pacienti a blázni hnaní touhou a nutkáním toho našeho druhého já, tedy lovce a dobrodruha si stejně nedáme říct a polezeme tam . . . nejdřív na kraj . . pak pár metrů. . . pak nedej bože jedna dvě ryby . . . a nakonec skončíme uprostřed rybníka po krk ve vodě!! Jasně já vím mě na to taky žádný prášky nezabírají, ale . . . zkuste to ovládnout, vezměte si ze mě příklad . . . a než uděláte první krok a zatnete vrták do ledu . . .  přemýšlejte chvilku co riskujete a zda to zvládnete. Síla ledu může být na jednom rybníku různá!! Když se můžete, na jedné straně revíru bez problémů pohybovat neznamená to, že o 100 m je to stejné!! Tohle vás ukolébá, naplní důvěrou a vezme vám to ostražitost. Tyhle věci neovlivníte a jsou v režii pouze přírody a paní zimy, ale vše ostatní je na nás tak to mějte na paměti a myslete na to, než uděláte první krok za svou trofejí!!